Oženil se v 76 letech: Jiří Lábus konečně prozradil, kdo je žena, kterou miluje nejvíc!!!😍👇👇

Přiznám se vám, když jsem poprvé uslyšel větu, že Jiří Lábus ve svých 76 a 70 letech konečně promluvil o nové lásce svého života, na chvíli jsem se zastavil. Ne proto, že by láska v tomhle věku byla něco neobvyklého, právě naopak. Možná je v tomhle věku ještě opravdovější. Už se tolik nehraje na krásná gesta, na dokonalé fotografie a velká slova. Člověk už spíš pozná, kdo mu chybí u kávy a kdo mu chybí v tichu.
Jiří Lábus se narodil 26. ledna 1950 v Praze. Vystudoval damu, prošel divadlem Y. Stal se rumburakem, hlasem Marche Simpsonové, tváří českého humoru, který nikdy nebyl jen hloupým smíchem.

Za svou práci získal i českého lva, ale za tím vším zůstával člověk, který si soukromí pečlivě chránil. A tak se dnes ptáme opatrně, ale upřímně. Když muž, který celý život rozdával smích, promluví o lásce, mluví o ženě, o vzpomínce nebo o klidu, který konečně našel, Jiří Lábus patří k těm hercům, u kterých má člověk pocit, že je zná od jakživa. Stačí slyšet jeho hlas a hned se někde v paměti otevře stará televize.
nedělní odpoledne, pohádka, smích v obýváku a někdo z rodiny řekne:„Jé, to je lábus. Jenže tohle je zvláštní osud. Když vás lidé znají přes role, často zapomenou, že vy sám žádnou roli nehrajete, když přijdete večer domů.” Na obrazovce byl čarodějem Rumburakem, trochu zhrzeným, trochu komickým, ale vlastně až překvapivě lidským.
Rumburak chtěl lásku, jen ji hledal špatnými prostředky. A není to zvláštní.

Zrovna postava, která se stala symbolem Lábusovy popularity, v sobě nesla tak silné téma touhy po přijetí. Pak přišla léta s Oldřichem Kaiserem. Jejich humor byl rychlý, absurdní, někdy až bláznivý.
Ale kdo se podívá pozorněji, uvidí v něm i přesnost. Oni si jen nedělali legraci ze světa. Oni ho poslouchali a potom ho napodobili tak, že jsme se smáli sami sobě. Možná právě proto lábus nikdy nebyl jen komik. On byl pozorovatel, člověk, který viděl maličkosti, pauzu mezi dvěma větami, trapnost v obyčejném rozhovoru, smutek za veselým obličejem.
A tohle se nedá naučit jen ve škole.

Related Articles

Před 7 minutami. Smutná zpráva o 79letém Viktoru Prestonovi – jeho syn potvrdil a plakal.
Politie rouwt om dood collega Bas Jacobs

„Po 6 rokoch spoločného života,“ priznal sa Peter Cmorík a dodal, že život s ňou bol nočnou morou.
KNMI waarschuwt opnieuw voor zware onweersbuien in twee provincies

Před 7 minutami… Tragédie Tomáše Kluse ve věku 39 let je skutečně srdcervoucí.
Meerdere mensen neergestoken in Hoorn, zeker één dode

To musí člověk nějak prožít. Méně se ale mluvilo o tom, jaký je v soukromí. Sám o sobě v rozhovorech mluvil spíš zdrženlivě.
Nebyl typ, který by se rád ukazoval na večírcích, rozdával fotografie z dovolené a vysvětloval světu, s kým snídá. Někteří lidé tomu říkají tajemnost. Já bych řekl sebeobrana. A tady se nabízí první otázka. Pro vás, myslíte si, že slavný člověk má povinnost ukázat nám i své soukromí, nebo má právo nechat si aspoň jednu místnost života zamčenou? Jiří Lábus se nikdy neoženil.

Nemá děti. To jsou fakta, o kterých se v médiích často mluvilo. Ale pozor, fakta nejsou rozsudek. To, že někdo nežil podle obvyklého scénáře, ještě neznamená, že jeho život byl prázdný.
Někdy je jen jinak poskládaný. A možná právě v tom je lábus pro tolik lidí zajímavý. Není to hvězda, která by se předváděla. Je to muž, který umí být směšný, aniž by ztratil důstojnost. Umí být laskavý, aniž by z toho dělal plakát.
a umí mlčet tak dlouho, až si ostatní začnou domýšlet věci, které možná nikdy nebyly řečeny. A pak se objevila slova, která vždycky zvednou pozornost. Nová láska. U Jiřího lábuse to zní skoro jako malý zázrak.
Ne proto, že by si lásku nezasloužil, právě naopak, ale protože u něj jsme si zvykli, že podobné věci nekomentuje, že když přijde řeč na osobní život, usměje se, odvede pozornost, řekne něco vtipného a dveře se zase potichu zavřou.

Jenže stáří má zvláštní vlastnost.
Člověk už najednou nechce nosit tolik masek. Některé věci, které ve 40 zamete pod koberec, v 76 letech sedí vedle něj u stolu a mlčí. A to mlčení je někdy hlasitější než celá tisková konference.
Když se tedy začalo mluvit o tom, že Jiří Lábus mohl promluvit o nové lásce, mnoho lidí si okamžitě představilo tajemnou ženu. Někdo mladší, někdo z divadla, někdo, kdo mu vrátil jiskru do očí. Známe to. Fantazie veřejnosti pracuje rychleji než ověřené informace, ale tady musíme být féroví.
Oficiální potvrzení nové partnerky není veřejně doložené. A pokud se kolem toho objevují dohady, pak jsou to právě jen dohady. Můžeme říct podle některých spekulací. Můžeme říct, fanoušci si všimli. Můžeme říct, vyvolalo to otázky.

Ale neměli bychom říkat takhle to je.
Protože u člověka, který si celý život chránil soukromí, je snadné překročit hranici.
A někdy to ani nevypadá jako útok, vypadá to jako zvědavost.
Jenže i zvědavost umí bolet, pokud je ta nová láska opravdu člověk, pak mu přejme ticho. Ticho, bez blesků fotoaparátů, bez podezřívavých titulků, bez posměchu.
A pokud je tou novou láskou něco jiného, třeba klid, divadlo, knihy, přátelé, svoboda, pak je to možná ještě krásnější, protože řekněme si to upřímně, kolik lidí v pozdějším věku objeví, že láska nemusíš vždycky přijít v podobě svatby, prstenu a společné adresy. Někdy přijde jako chuť ráno vstát, jako telefonát od starého přítele, jako věta dneska se mi ještě chce. A to je věta, která má obrovskou cenu. Pokud bych byl na jeho místě, asi bych také váhal, co říct nahlas. Když jste celý život známý, každé slovo vám může někdo otočit. Řeknete rád svůj klid. A druhý den se píše, že jste osamělí. Řeknete: “Láska je důležitá” a hned se hledá jméno ženy. Řeknete jsem spokojený. A lidé vám stejně nevěří.